Jednou z mnoha probíraných otázek, nejen ve světě běhu, je strečink. Strečink pochází z anglického slova „stretch“ a znamená: protáhnout se, roztažení, natažení, napětí, napínání, rozpínání. Strečink je účinnou metodou, jak zlepšit flexibilitu. Flexibilita neboli kloubní pohyblivost je schopnost realizovat pohyb v náležitém rozsahu.

Strečink působí na nervovou soustavu a tkáň. Jsou 2 metody strečinku a to statický (klasický), u kterého je důležitý pomalý a plynulý pohyb a dynamický, který se vyznačuje zvýšenou rychlostí a schopností využít kloubní rozsah.

Hypermobilita – dobro nebo zlo?

Nadměrná flexibilita však může mít i nežádoucí účinky a to ve formě hypermobility (enormní pohyblivost kloubu a s tím související hyperlaxicita – zvýšená volnost vaziva). V našem případě, u běžců, se bavíme především o hypermobilitě kyčlí a hlezenních kloubů. Zde sice hypermobilita zvyšuje ekonomičnost pohybu a neprojevuje se brzdivý efekt v kritických polohách, ale nesmíme zapomínat, že se jedná o syndrom, kdy je díky poruše nesprávně rozložena váha, tudíž se některá z partií přetěžuje více. U hypermobilních lidí jsou pak velice časté úrazy ve formě vyvrknutí kotníku, natrhnutí šlachy, zvýšeného výskytu otoků a celkově drobných úrazů.

Jak a kdy zařaďuji strečink v běžeckém tréninku já?

Při tréninku osobně preferuji dynamický strečink, po rozehřátí (rozklusu) se zmobilizuji a zařadím pár dynamických cviků, poté pokračuji na hlavní náplň tréninku. Jestliže mám v plánu intervaly, provádím běžeckou abecedu. Po hlavní náplni tréninku se vyklušu a plynule přecházím do chůze. Statický strečink neprovádím.

Kam zařadit strečink v rámci tréninku?

V tréninkové jednotce bývá dynamický strečink zařazován hned v druhé fázi, a to po warm-up a posléze i v poslední fázi – strečink statický.

Jaké fáze jsou součástí každého správného tréninku?

  • Zahřátí – prohřátí organismu
  • Mobilizace kloubů – příprava kloubů na zátěž
  • Dynamický strečink – příprava svalstva na zátěž
  • Průpravná část – Posílení středu těla
  • Hlavní část – Hlavní náplň tréninku
  • Statický strečink Závěrečné zchladnutí a relaxace – odstranění kyseliny mléčné, zahájení regenerace, zklidnění

Proč neprovádět statický strečink po tréninku?

Ze současných studií vyplývá, že po tréninku jsou svalové buňky narušené a nejsou připraveny k protažení do extrémních rozsahů. Jestliže bychom se začali protahovat ihned po tréninku, hrozí nám vysoké riziko poranění. Jestliže se chcete bezpečně protáhnout, je udáván časový úsek a to v odstupu několika desítek minut až hodin.  Nevýhodou odloženého strečinku je však fakt, že se člověk musí opakovaně zahřát. Proto osobně preferuji provádění statického strečinku ve dnech, kdy netrénuji. Je to daleko lepší a efektivnější. Máte čas na každou partii a nemáte depku z toho, že celý den „nic“ neděláte. Aktivní odpočinek je také odpočinek.

 

 

Autor: Iva Sobotková